Výskyt a rozšíření vína v Rakousku

Rakousko má dnes približně 48 500 ha vinohradů. Vinařské oblasti leží především na východě republiky. Největší podíl má Dolní Rakousko (asi 60 %), následuje Burgenlandsko (asi 34 %), Štýrsko (6 %) a oblast kolem hlavního města Vídně. Celkem se uvádí 16 oficiálních oblastí pěstování vína, ale najdeme i „miniregiony" ve Vorarlberská Tyrosku a Korutanech. Celkově je schváleno asi 30 odrůd vinné révy.

Snad nejznámějšími, ale také nejrozšířenějšími odrůdami pěstovanými v Rakousku jsou Veltlínské zelené z vín bílých (37 % plochy, na které se v Rakousku pěstuje víno) - před Ryzlinkem vlašským (9 %), a Zweigelt z vín červených (9 %). Vinohrady obhospodařuje na 45 000 vinařů, 60 % z nich však má vinohrad jako vedlejší zaměstnání. Rakouské vinohrady jsou položeny nejčastěji v nadmořské výšce kolem 200 metrů, jen někde v Dolním Rakousku kolem 400 metrů, ve Štýrsku dokonce ve výšce kolem 500 metrů nad mořem. Je třeba ještě uvést, že rakouské vinohrady dnes již překonaly svou krizi, která nastala koncem 80. a začátkem 90. let, kdy se v důsledku výrazného poklesu odbytu na mnoha hektarech ploch začaly pěstovat jiné plodiny. Postupně se rozšiřují plochy osázené vinnou révou a situace se konsoliduje.

Oblasti pěstování bílého vína

Veltlínské zelené je typicky rakouským vínem, přesněji dolnorakouským, s typickým, intenzívním buketem, osvěžující a chuťově vydatné. Odrůda Muller-Thurgau vznikla křížením Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného v oblasti Porýní a ve Švýcarsku, bývá také někdy označována jako rivánské víno, byla pojmenována po „objeviteli" této odrůdy, profesoru Hermannu Můllerovi z Thurgau (1850 - 1927). Je to stolní víno, ovšem velmi jemné, pěstuje se na asi 7 % plochy vinohradů Rakouska. Rýnský ryzlink, nazývaný také často králem odrůd, není v Rakousku tak rozšířen, zato však je velmi oceňován jako přívlastkové víno, které zraje v lahvích a získává na kvalitě. Vlašský ryzlink, který je více rozšířen, je víno plné chuti, jemně kořeněnou vůní, které se však méně hodí k delšímu skladování. Mezi bílými víny nesmíme zapomenout na oblíbené Neuburské víno, které je svým původem víno rakouské. Má jasně žlutou barvu, příjemnou, ale někdy i velmi pikantní vůni, charakteristická je jemně ořechová příchuť. Elegantní chutě Burgundského bílého (Pinot blanc) i Burgundského šedého (Pinot gris), u nás známého více pod názvem Rulandské, patří ke špičkovým vínům pěstovaným na rakouských vinicích. Najdeme zde i muškátová vína, jejichž odrůdy sice pocházejí z oblasti Malé Asie, ale díky Římanům jsou pěstované v Evropě. Jsou chuťově velmi charakteristická, aromatická, s vyšším obsahem alkoholu, velmi intenzivní chuti. Z Rakouska také pochází odrůda Sylvánské zelené, jemné, stolní víno, s jemným buketem a jemnou chutí, často kombinované s Ryzlinkem rýnským nebo Ryzlinkem vlašským. V jižním Tyrolsku nalezneme na mapě místo jménem Tramín, odtud tato odrůda opravdu pochází. Patří mezi těžší vína, aromatické a kořeněné chuti. V poslední době je velmi oblíbeným a moderním vínem Chardonnay, který se sice pěstuje na 1 % plochy, ta se ovšem stále rozšiřuje.

Oblasti pěstování červeného vína

Rakousko má sice dominantní podíl bílých vín, ovšem obliba odrůd červených stále stoupá. Nejznámějším a nejoblíbenějším vínem je Zweigelt, pojmenované podle dr. Fr. Zweigelta. Je to velmi tmavé víno, se silnou chutí, které vzniklo zkřížením Modré frankovky a St. Laurent. Modrý Portugal, tedy správně Portugalské modré, je původem také z Rakouska, je lahodné a jemné chuti, lehce natrpklé a má granátovou barvu. Burgundské modré sice pochází z Francie, patří k pozdním sběrům vín, ale v Rakousku je velmi rozšířeno. Modrá frankovka je oblíbené, jemné a jemně natrpklé chutnající červené víno. K zajímavým a speciálním druhům vína v Rakousku patří růžový Schilcher, lehké víno, které se rodí v Deutschlandsbergu ve Štýrsku. Patří k výrazným štýrským specialitám. Ostatně Štýrsko si svou vinařskou tradici velmi chrání a rozšiřuje ji, o čemž svědčí např. fenomén nazvaný „Steierische Wein-strasse", tedy Štýrská vinná stezka. Jižní Štýrsko pokrývají vinice s révou, která je vysázená na strmých jižních svazích. Silnice, které se vinou na úpatí těchto pahorků se prodírají kukuřičnými poli, druhou nejdůležitější plodinou Štýrska. Turisté tak mají možnost mnoha příemných zastávek na této cestě - ochutnat víno a dovědět se o odrůdách vinné révy, která stíní zahrádky restaurací. Na trase jsou Gundersdorf, kde je největší „Klapotetz", tedy vysoký kůl se čtyřmi lopatkami klapajícími ve větru, který chrání vinohrady před ptáky, město Stainz, proslavené především obchodem s vínem, Deutschlandsberg, centrum výroby růžového Schilcheru, Kitzek s nejvýše položenými vinicemi v Evropě až po historická města Leibnitz a Ehrenhausen.