Hugo

Gastronomie ve fotografiích

Vzhled

Barva:

  • neodpovídající barva: 0
  • odpovídající barva: 1
  • obzvláště pěkná barva: 2

Čirost:

  • zlomená, kalná: 0
  • zamlžená, zastřená: 0-1
  • čistá, ale bez jiskry: 1-2
  • krystalově čistá: 2

Vůně

  • cizí, závadná, nemocná, odpudivá: 0
  • slabá, bezvýrazná, prázdná, bezcharakterní: 1-2
  • odpovídající a příjemná vůně: 4

Chuť a celkový dojem

  • cizí, nemocná, netypická, zkažená chuť: 0
  • bezchybná čistá, ale prázdná, nevýrazná: 1-4
  • harmonická, ale prázdná se slabým charakterem: 5-7
  • harmonická, plná, kulatá, charakteristická: 8-11
  • vynikající aroma a zvýrazněný charakter: 12
Dle této mezinárodní metody můžou být zadány maximálně 2 body za barvu a čirost,
4 body můžou být uděleny za vůni, 12 bodů za chuť, celkový dojem a součtem se dostáváme na maximální počet 20 bodů.

  • 1-10 vadné
  • 10-12 neuspokojivé
  • 12-14 dobré
  • 14-16 velmi dobré
  • 16-18 vynikající
  • 18-20 excelentní, výjimečné!

Samozřejmě, že se můžou udávat body i s desetinnými místy!!

Více k bodování vína naleznete v klubové sekci!
Nezapomeňte navštívit náš online shop, objednat si vína různých jakostních stupňů a udělat si s přáteli malou soutěž – již nyní se těšíme na Váš výsledek!

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Správně, ale především vhodně zvolené víno k jídlu je základem úspěšného smyslového prožitku každého labužníka.

Vzhledem k tomu, že ne vždy máme možnost vyslechnout rady a doporučení z úst zkušeného someliéra, připravili jsme pro Vás několik rad a tipů, jak na to.
Tato koalice nic nepokazí:

  • Tučná jídla se velmi dobře doplňují se suchými víny, které mají vyšší obsah kyselin, neboť kyseliny nám pomáhají tuk trávit.
  • Jídla bohatší na kyseliny se výborně doplňují s víny bohatými na zbytkový cukr, např. asijská kuchyně a vína polosladká nebo sladká.
  • Jídla bohatá na hořké prvky se výborně doplňují se sladkými víny.
  • Tuk obsažený v pokrmech můžeme mnohem lépe strávit, pokud k takovému jídlu zvolíme hutné červené víno bohaté na tanin
  • K dezertům volíme vždy sladká vína, neboť oboustranný cukr se výborně doplňuje.
  • K slanějším pokrmům je vhodné zvolit vína s výraznějším zbytkovým cukrem, protože v tomto případě se sůl a cukr vhodně doplňují.
  • Grilované a pečené pokrmy obzvláště dobře harmonizují se silnými červenými víny, které zrály v sudech Barrique.

Nedoporučujeme:

  • Kyselina v jídle ve spojitosti s kyselinou ve víně se násobí a dochází ke tvorbě horkých dojmů.
  • Kyselina v jídle ve spojení s červeným vínem bohatým na tanin může rovněž vytvářet horký dojem.
  • Sladké jídlo ve spojení s vínem bohatým na kyseliny působí ještě sladším dojmem.
  • Slané pokrmy ve spojení s extra suchým vínem vytváří horký dojem.
  • Pokrm bohatý na horké prvky ve spojení se suchým vínem podporuje horký dojem.
  • Pokrm bohatý na horké prvky ve spojeni s vínem s větším obsahem taninu nám také způsobuje horký dojem.
  • Sladká jídla a na tanin bohatá vína se velmi špatně doplňují, neboť cukr zdůrazňuje horkou chuť taninu.
  • Slané pokrmy rovněž neharmonizují s hutnými na tanin bohatými víny.
  • Kombinace uzených jídel a extra suchého vína není rovněž vhodná.

Více informací k tomuto tématu naleznete v klubové sekci.

Navštivte náš online shop.

Podpojmem dekantace se rozumí – šetrné přelití vína s originální lahve do jiné nádoby, nejlépe do speciální dekantační nádoby – dekanteru. Cílem dekantování je oddělení tekutiny, vína, od pevné usazeniny, sedimentu. Tedy sedimentu, který se po dobu zrání vína v lahvi vytvořil. Proces sedimentu v lahvi vzniká z důvodů, že většina vysoce jakostních červených vín se pnlí do lahve bez předešlé filtrace.

Mladá vína


Mladá vína bychom neměli dekantovat, neboť jejich základním živitelem je ovocitost, která tato vína vyživuje. I v případě, že se v lahvi mladého vína vytvoří lehký sediment, neměli bychom víno dekatovat, neboť náhlý přísun vzduchu může způsobit šok.
Výsledkem je ztráta delikátních aromat.

Období částečné láhvové zralosti


V případě, že vína dosahují 2/3 jejich láhvové zralosti, může přísun vzduchu vínu nejen prospět, ale hlavně láhvovou zralost uspíšit. V praxi to znamená asi tolik, že čím je víno dále od své láhvové zralosti, o to musí být déle dekatováno.

Láhvově zralá vína


Láhvově zralá vína dekatujeme v každém případě – nejlépe dle následujícího postupu!

  • Dekantační postup je nejjednodušší v případě, že dekantační sediment je usazen na dnu láhve. Proto bychom měli láhev zhruba týden před otevřením postavit, čímž poskytneme dostatečnou časovou rezervu pro usazení sedimentu na dno láhve.
  • Ze všeho nejdříve připravíme dekantační karafu, vyčistíme ji. Poté do karafy nalijeme malé množství vína a řádně karafu zavíníme, čímž odstraníme případné nežádoucí aroma, vzniklé uložením karafy ve skříni, tvz. skříňový efekt.
  • U láhvově zralých vín platí železné pravidlo, že jestliže dekatujeme víno příliš krátce, můžou se v plné míře projevit nežádoucí buketní aroma, jež vznikají z nedostatku vzduchu po dobu zrání vína v lahvi.
  • POZOR!!! Dekatujeme-li příliš dlouho láhvově zralé víno, dochází k oxidaci vína v karafě. Jako ideální doba pro dekantování láhvově zralých vín je 10–15 minut.


Více informací k tomuto tématu naleznete v klubové sekci.

Navštivte náš online shop, kde nalezte vína vhodná k dekantaci – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Chuťové a aromatické komponenty víny se chovají ofenzívně či defenzívně přímo úměrně k dané servírovací teplotě. Proto je ideální servírovací teplota nedílnou součástí plnohodnotného vychutnávání vína. Víno podávané v nevhodné teplotě poskytuje jen poloviční prožitek.

V případě nižších teplot, při tak zvaném podchlazení vína, dochází ke značnému vystoupení kyselin. Horké prvky díky tomu ustupují do ústraní a zbytkový cukr působí …..

V pripade nizssich teplot při takzvanem podchlazeni vina dochazi k znacnemu vystoupeni kyselin, horke prvky ustupuji do ustrani a zbytkovy cukr pusobi, navazuje prijemny dojem .

Právě naopak je tomu v případě vysokých teplot. Kyselina je senzoricky jen stěží identifikovatelná, víno chutná hořce a cukr je nepříjemný a protivný. Stejně pak nevhodně vystupuje do popředí alkohol a stává se pálivým.

Proto zde platí pravidlo, že bílá vína bychom neměli servírovat pod 6 °C, neboť dochází k podchlazení vína, což zapříčiňuje ztrátu aromat.

Červená vína bychom neměli servírovat nad 20 °C, neboť víno působí alkoholicky a těžkopádně.

Pokojová teplota – pokojovou teplotou se rozumí teplota 16-18°C!

Ideální servirovací teplota vína:

  • 6-8 °C Sekty, Champagner, Aperativ
  • 8-10°C Suchá bílá vína – stolní, jakostní a kabinetní
  • 9-11°C Aromatická a polosuchá vína
  • 10-11°C Rose 11-12°C Bílá vína vyšších jakostních stupňů, pozdní sběr, výběr z hroznů, bílá vína barrique
  • 12-14°C Dezertní vína, sladká vína a vína vysokých stupňů
  • 12-14°C Lehká a mladá červená vína
  • 14-16°C Středně těžká červená vína
  • 17-18°C Těžká a nazrálá červená vína


Pozor!!! Víno servírujeme vždy o 1-2 stupně podchlazeno!

Více informací k tomuto tématu naleznete v klubové sekci a na našem online shopu.